Kdy je krizová komunikace zapotřebí
Média zjistí negativní skutečnost týkající se vaší osoby nebo firmy, a to takovou, která může vyvolat nebo už vyvolala v očích veřejnosti záporné reakce a emoce, což může vést ke snížení osobní nebo firemní důvěryhodnosti a ke snížení vašich výsledků na trhu.
= méně formálně: když se stane jakýkoli prů..r
Média prezentují neutrální událost nebo zprávu tak, že pro vaší osobu nebo firmu vyznívá negativně a ohrožuje váš pozitivní obraz v očích veřejnosti.
Subjekt tak přichází o důvěryhodnost, což může v konečném důsledku vést až k významným propadům hospodářských výsledků.
= méně formálně: vždy, když média vyšťourají něco, co můžou nafouknout nebo bulvárně zpracovat
Proč je krizová komunikace třeba
- Většina firem reaguje mlčením nebo zapíráním, a tím posiluje negativní obraz, který média u veřejnosti vyvolávají. Tento přístup vede ke zvýšení touhy seriózních i bulvárních novinářů zjistit další “šokující” skutečnosti.
- I negativní zpráva se dá pro subjekt šikovně využít, že ze situace vyjde jako vítěz, který má veřejnost na své straně. Pokud je krizová komunikace vedena správným směrem, nakonec může dojít i k posílení důvěryhodnosti, která se následně pozitivně projevit na vašem obratu.
- Máte jedinečnou příležitost využít možnosti medializace, které se zde sama nabízí. I u extrémně negativních témat může firma správnou komunikací získat sympatie veřejnosti.
Jak na krizovou komunikaci v praxi
- Stanovte si základní postoje k situacím, které nastaly. Určete si, co má být výsledkem komunikace, jaký dojem zanechat u novinářů a u veřejnosti.
- Situaci, ve které se nacházíte, chápejte z obchodního pohledu (je třeba dosahovat stanoveného hospodářského výsledku nebo ho překonávat) a pohledu komunikačního (médiím nesmíte lhát, ale nemusíte jim říkat celou pravdu).
- Dokažte, že i negativním tématům umíte čelit se ctí a místo abyste před nimi utíkali, jděte jim hrdě vstříc s odhodláním nést odpovědnost za své jednání (což se vidí zřídka, proto ho veřejnost i média oceňují).